Zkusme vyrobit čtvercovou trubku o průřezu 150 x 150 mm vlastníma rukama z kulaté PVC trubky o průměru 150 mm. K tomu budeme potřebovat ještě pár dřevěných prken nebo dřevotřískových desek a také fén, nejlépe stavební fén a kladivo. Je vhodné mít na rukou rukavice, protože trubka bude muset být zahřátá na 140 stupňů Celsia.
Přípravné akce
Nejdůležitější přípravnou prací, která nás čeká, je výpočet šířky desek a tloušťky vložky mezi nimi pro rozmístění kruhové trubky během procesu zahřívání a přeměny na čtvercový výrobek.
Pokud jsou rozpěrky menší, zejména na šířku, než je požadováno, nebude trubka zcela čtvercová a při překročení přípustných rozměrů je vysoká pravděpodobnost jejího zlomení v místech ohybu.
Šířka desek musí přesně odpovídat straně vepsaného čtverce v trubce o průměru 150 mm, samozřejmě s přihlédnutím k tloušťce jejích stěn. V našem případě by dvě vnější desky měly mít šířku 112 mm a délku o něco větší než stejný rozměr trubky.
Vložka mezi nimi, kterou jsme dříve nazývali distanční, s přihlédnutím k tloušťce bočních desek, která je 15 mm, by měla mít průřez 80 x 80 mm a může být kompozitní, pokud není pole této velikosti .
Přeměna kulaté trubky na hranatou
V této fázi přichází na řadu fén, kterým budeme materiál kulaté trubky nahřívat do změknutí. Zahřívání musí probíhat rovnoměrně a plast se nesmí přehřívat nad 140 stupňů Celsia, jinak se může roztavit, ztratit tvar a stát se nevhodným pro další přeměnu.
Než však začnete ohřívat vstupní část kulatého potrubí, musíte do něj vložit prvky určené k vytvoření čtvercového úseku. Nejprve zasuneme boční desky po celé délce trubky, poté mezi ně vložíme distanční vložku stranou, na které je opatřeno zkosení, a silou jedné ruky ji zatlačíme dále co nejdále.
Poté začneme stejnoměrně ohřívat vstupní část původní trubky a postupně posouvat ohřívací zónu dále po její délce. V tomto případě je nutné neustále hlídat stupeň zahřátí a měknutí plastu volnou rukou v rukavici.
Když se ohebnost trubky stane dostatečnou, vezmeme do rukou kladivo a mezi dvě desky zatlučeme mezikus dovnitř. Jde-li proces pomalu, pak trubku opět zahříváme zevnitř, zvenčí a dokonce i z jejího druhého konce.
Pokračujeme tedy ve střídání zahřívání a zatlačování distanční vložky, v případě potřeby si pomáháme kladívkem, dále a dále od začátku trubky, dokud se z opačného konce neobjeví distanční vložka.
Nyní, když prvky tvořící čtvercový průřez zaujaly svou konečnou polohu, pokračujeme v zahřívání plastu fénem rovnoměrně ze všech stran, dokud čtvercová trubka nezíská hotový vzhled.
Zbývá pouze po přidržení čtyřhranné trubky na tvarovacích prvcích, dokud nevychladne, vyklepat kusy dřeva z trubky kladivem, a to i v konečné fázi koncem rukojeti.
Výsledek
Z kruhové trubky o průměru 150 mm jsme získali čtvercový průřez 150×150 mm s mírně zaoblenými rohy, který dodává trubce nejen estetický vzhled, ale také ji činí pevnější, zejména při absorbování ohybových zatížení.
